Tag Archives: Úvaha

Wikikonference 2010

Posted by Jiří Sedláček on 21.1.2011 None comments

Stejně jako loni se konala konference Wikipedie, organizována byla opět sdružením Wikimedia ČR. Nastaly ovšem změny, oproti minulému roku se konala v budově Filozofické fakulty v Praze a hlavně probíhala ve spolupráci s Wikiskripty, GUG CZ a také s Wikinomiky. Samotná konference k tématům Wikipedie a Wikiskript (lékařská recenzovaná „wikipedie“) probíhala v jedné místonosti, v druhé (hlavní) místnosti probíhala konference na obecná témata a na témata Wikinomie a ve třetí probíhaly další přednášky. Já to vezmu z pohledu wikipedisty, správce wikipedie a člena sdružení Wikimedia ČR.

Dopolední blok

Diváci Wikikonference 2010, zdroj: Wikimedia Commons, autor: Packa

V 9 hodin proběhlo v hlavní místnosti zahájení, kde promluvili organizátoři a patrioti jednotlivých bloků, za Wikipedistický blok promluvil Miroslav Langer (Wikipedista:Okino), uvedl samotné přednášky a řekl něco o tom, proč je Wikipedie Wikipedií a tak, snad nalákal i nějaké posluchače, kteří přišli na Wikinomickou část konference. Přišlo mi, že někteří z posluchačů konference na ní šli (a na podobné konference chodí), jen protože je to in. Ale je to subjektivní a no offense domněnka.

Po zahájení jsem se vydal už k „naší“ místnosti, před kterou probíhala registrace a nacházeli se před ní i stoly s „wikiobčerstvením“ (jídlo donesené samotnými účastníky a návštěvníky konference), příjemné občerstvení. Občerstvil jsem se, pozdravil známé tváře a těšil se na program.

Už první přednáška byla z mého pohledu poměrně zajímavá a taky poměrně náročná na zpracování – její název byl „Česká a světová komunita Wikipedie. Rozdíly a shody ve výsledcích Wikimedia Global User Survey„, přednášel Miroslav Langer (dále Okino). Samotná prezentace byla plná dat a grafů ze zmíněného výzkumu Wikimedia Global User Survey, data ještě nebyla plně uveřejněna a dat byla velká spousta. Okino tato data zpracoval a prohnal přes open sourceový statistický software, také ochotně vysvětloval co která kolonka a který graf znamená. Mně se přednáška líbila, ta data byla zajímavá a velmi vhodně podaná. Samotná prezentace je k dispozici na Wikimedia Commons.

Druhým přednášejícím byl Jiří Ohlídal (Wikipedista:Jirka O.), kuloárově vím, že byl velmi nervózní a nemocný, ale přesto přednášku zvládl. Přednášel k tématu „Konflikty na Wikipedii z hlediska správce„, Jirka je správcem už několik let a snad na něj ani nebyly žádné stížnosti. Povídal to, že se mu líbí, systém tutorů a že sám se snaží novým uživatelům klidně i emailem pomáhat či případně je navádět k vylepšení jejich článků a jejich chování ve wikietiketě. Je totiž mnoho pravidel, které potenciální editor má znát (a v 99 případech ze 100 je nezná) a se kterými správce může pomoct. Podle mě je tohle ten správný postup, ale bohužel to ne každý chce dělat a také to ne vždy na české verzi Wikipedie jde. Správců je málo a potenciálních editorů spousty. Přednáška se mi rozhodně líbila, už proto, že nebyla typická a že nebyly užity slidy.

Další přednáška byla od začátku zahalena pro většinu či snad všechny tajemstvím, přednášet měl Jakub Malinovský a to k tématu „Spory o zdroje, jejich věrohodnost a váhu„. Nakonec se ukázalo, že pod tímto jménem se skrývá jeden Wikipedista z české Wikipedie, který i na tohle téma měl pár sporů. Při samotné diskuzi se toto ukázalo a ta tak byla bržděna moderátorem. Přednáška nicméně byla poučná a zajímavá, avšak možná trošku moc kritická.

Po této přednášce přišly na řadu Ceny za rozvoj české Wikipedie, byly vyhlášeny výsledky a dekorováni vítězové druhého kola a bylo vyhlášeno i kolo třetí. Vítězů bylo několik, jejich přehled lze nalézt na stránkách Cen. Jen však pochválím všechny, díky kterým ceny fungují a také ty, kteří byli odměněni, protože psali články.

Obědová pauza

Během pauzy na oběd jsme chtěli jít do místní vyhlášené restaurace, tam bohužel bylo plno, tak jsme se rozešli do dalších restaurací. Zabrali jsme dva stoly v jedné a další skupina snad ještě další stoly v jiné. Probírali jsme fungování pobočky, nesmrtelnosti chroustů, další kola Cen Wikipedie a tak.

Odpolední blok

Odpoledne měla přednášky skupina WikiSkript, témata sice zajímavá, ale jídlo bylo přednější, viděl jsem tak jen poslední přednášku. Cíl WikiSkript se mi rozhodně líbí a líbí se mi, že někdo i přes studium a výuku medicíny má energii, sílu a snahu o takovou pomoc studentům. Já jsem (a nebyl jsem sám) raději v předsálí konzumoval Wikiobčerstvení a diskutoval o různých problémech Wikipedie.

Další přednáškou k tématu Wikipedie byla přednáška Lucie Sakastrové z Filozofické fakulty UK v Praze. Přednášela o tématu své diplomové práce, kde porovnávala z hlediska Informační vědy kategorie na Wikipedii (Kategorie na Wikipedii z pohledu informační vědy). Přednáška to byla zajímavá, možná spíše odborná, ale podle mě extrémně přínosná pro samotné wikipedisty. Porovnávala kategorie z hlediska odborných databází a wikipedie, často na příkladech. Mě se přednáška líbila velmi, bylo by fajn, abychom si z toho něco vyzvedli a použili při kategorizaci na Wikipedii. Prezentace je k dispozici na Wikimedia Commons.

Po slečně Sakastrové nastoupil s pokračováním přednášky z minulé Wikikonference Jan Lochman (Wikipedista:Juan de Vojníkov), přednášel opět na téma Wikiverzity a tentokrát již to bylo trošku odbornější a často i s příklady úspěšných či méně úspěšných výzkumných či vzdělávacích projektů na české či jiných jazykových verzích Wikiverzity. Pro mě v podstatě už jen vyznělo, že Wikiverzita má skvělou myšlenku, která bohužel selhává v lektorech, publicitě a také v softwaru. Takže se z ní časem stal téměř mrtvý projekt. Ale přednáška to byla poučná, viděli jsme, jak lze prezentovat přímo z online prostředí Wikiverzity a pomocí upraveného vzhledu open source softwaru MediaWiki (stejného, jako je použitý na Wikipedii). Prezentace je k dispozici na Wikiverzitě.

Další přednášky už byly kratší, první přednáška byla od Petra Brože (Wikipedista:Chmee2), který nedávno na Wikipedii založil projekt Chráněná území a v prezentaci předesílal to, že všechny chráněná území v ČR se podaří pomocí dobrovolníků nafotit asi za 25 let a tak. Mimo jiné i toto mě na tenhle projekt upozornilo a já tak pomocí robota a několika databází založil už několik stovek článků do tohoto projektu, který se mi líbí. Chmee2 poslouchám při prezentacích rád, je vtipnej a bezprostřední. Prezentace je k dispozici na Wikimedia Commons, samotný projekt pak běží na české Wikipedii..

Další přednášku měl Packa (Wikipedista:Packa) a týkala se fotografických Workshopů české wikipedie. Packa je pořádá a letos už se konal druhý dvoudenní a celkem třetí fotoworkshop. Prezentoval co se nafotilo, co jsme viděli, co jsme probrali a daší věci. Bylo to fajn, jen opravdu krátké, ale stačilo to.

Závěr

Samotná wikikonference se mi líbila, líbilo se mi spojení se s jinými podobně smýšlejícími lidmi, líbilo se mi, že všechno klaplo a že to všichni zvládli skvěle nachystat. Líbilo se mi, že prostřední bylo fajn, že diskuze probíhaly v pořádku a že se nikdo nepohádal. Nelíbilo se mi, že jen mááálokdo šel na konferenci z důvodu Wikipedie, velká většina lidí šla jen a pouze na Wikinomii (dle mě, protože je to in). Příště se opět zúčastním rád a doufám, že to vyjde stejně jako loni či letos.

Odkazy

  1. Wikikonference
  2. Wikikonfernce na Wikinomie.cz
  3. Tisková zpráva – Wikikonference 2010 skončila, děkujeme!

Elektronické mýto v září 2010 rekordní!

Posted by Jiří Sedláček on 7.10.2010 1 comments

Tento text vznikl jako ekonomická aktualita do nejmenovaného předmětu.

Časopis Euro se v posledním čísle zmínil o tom, že elektronické mýtné na dálnicích a rychlostních komunikacích vykázalo rekordní zisky. Jen za září letošního roku bylo vybrááno téměř 600 milionů korun, za loňské září bylo vybráno jen něco málo přes 500 milionů korun. To tedy představuje nárůst o 17 procent. Celkem bylo za letošní rok vybráno téměř 5 miliard korun, i zde se projevil 16 procentní nárůst oproti loňskému roku.

Samotné mýtné bylo zavedeno již 1. ledna roku 2007 a to pouze na 970 kilometrech dálnic a silnic pro motorová vozidla a od 1. ledna 2008 i na 200 km silnic 1. třídy. Tyto poplatky prozatím platí pouze pro vozidla s celkovou hmotností vyšší než 3,5 tuny a to včetně autobusů. Byly sice snahy vyjmout z povinnosti platit tyto poplatky alespoň linkové autobusy, nicméně tomuto nebylo vyhověno. Podle různých zdrojů by mělo být elektronické mýtné zavedeno i pro vozidla do 3,5 tuny – tedy pro běžná osobní vozidla, uvádí se buď rok 2011 nebo 2013. Tento krok byl mnohokrát silně kritizován a podle profesora dopravní fakulty ČVUT by zavedení elektronického mýtného pro osobní automobily v roce 2010 přineslo do roku 2016 ztrátu ve výši 4 až 8 miliard korun.

Samotné sazby elektornického mýtného jsou od 1. ledna 2010 řízeny podle tzv. ekologické kategorie vozidla a počtu náprav, maximální částka na jeden kilometr dálnice je 5,30 Kč. Tato částka ovšem platí pouze ve všední dny a dny víkendu, v páteční odpoledne se částky zvyšují a maximální částka je tak ve výši 8,10 koruny. Na silnicích 1. třídy jsou částky na 1 km nižší.

Nejen nyní jsou výběry elektronického mýtného kritizovány, již samotné výběrové řízení, které bylo vypsáno v roce 2005 bylo často kritizováno. Týkalo se vybudování a desetileté provozování systému a přihlásili se celkem 4 uchazeči. Všichni chtěli využívat stejnou techniku mikrovlnného sledování vozidel. Nejlevnější nabídku nabídlo konsorcium Mytia (firmy Ascom Fela, Damov a ABD Group) a to 15 miliard korun, pozdější výherce tendru Kapsch nabídl cenu ve výší 22 miliard korun. Další dodavatelé se nepřihlásili z důvodu nepřipravené legislativy, příliš velkým rizikům pro dodavatele nebo měli výhrady k zadávacím podmínkám, jež podle investigativních novinářů mohly být předem určeny na míru firmě Kapsch. Během výběru byly tři ze čtyř nabídek vyloučeny z formálních důvodů a tak zůstal jediný uchazeč a to právě firma Kapsch. Podmínkami hospodářské soutěže se v roce 2005 zabýval i úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který nakonec výsledky tendru potvrdil a tak zlegalizoval.

Něco málo k technologii výběru mýtného, technologie společnosti Kapsch funguje na mikrovlnném principu. Na silnicích a dálnicích jsou postaveny tzv. mýtné brány (celkem asi 180) a ty sledují průjezdy vozidel. Pokud má vozidlo nainstalovanou krabičku, jež je schopna komunikovat s mýtnou bránou, tak ji zaregistruje a zaznamená tak průjezd mýtnou branou a v centrále jsou připočítány kilometry.

A jak to bude dál? Podle posledního dodatku smlouvy budou zpoplatněny i další v budoucnu postavené dálnice, bude se testovat zavedení satelitního řízení mýta a také systém liniového řízení, jenž má pomoci řídit a organizovat dopravu a vyhýbat se kolonou. Podle Hospodářských novin se z počáteční ceny 22 miliard po dodatcích smluv a zpoždění cena navýšila na nynějších 24 miliard korun. Stát také letos splatí posledních 200 milonů korun za výstavbu systému mýtných bran a nadále bude platit za provoz ročně 1,4 miliardy korun společnosti Kapsch. Letošní plánovaný zisk z provozu elektronického mýtného je celkem 6,2 miliardy korun, z nichž pro stát zůstane necelých pět miliard.

Proč si myslím, že Pavel Králíček nemá pravdu

Posted by Jiří Sedláček on 20.2.2010 None comments

Když jsem to tady zakládal, tak jsem si řekl, že sem tam budu reagovat na nějaký články, který budu mít chuť komentovat nebo jinak s nimi polemizovat a bude to na delší text.  Tak zde a tady bude první reakce na jistého zajíčka – jeho jméno je Pavel Králíček. Jistě bude velmi rád za odkaz -> těší ho velký pagerank na jeden z jeho mnoha blogů. Z některých z jeho blogů jsem získal pocit, že ho vzrušuje metoda GTD (což je fajn a dobře, ale nevím, zda mu něco říká samotný time management a jemu podobné věci), ale zas si nejsem úplně jistý, že tvorba mnoha a mnoha blogů je v souladu s GTD. Ale to je jedno. Chci reagovat hlavně na článek nazvaný O komentářích z blogu Pavel Králíček.cz.

Už v prvním odstavci sám přiznává, že ví o svém měnění názorů. Mimo jiné píše:

Každý zastánce blogů vámm řekne, že blogy jsou na rozdíl od všeho jiného “dvoustranné médium”. Že obsah blogů tvoří z poloviny i komentáře a jde právě o onu interakci mezi blogerem a komentátory.

Leda tak v nějakém ideálním vesmíru.

Pravda je taková, že komentáře většinou nestojí za nic. Tečka.

Buď zažil nějakou křivdu (v komentářích) a nebo je problém zakopán ještě mnohem hlouběji, i já jsem na jednom z článků na Životaměniči komentoval – článek 6 změn v roce 2010 – pro normální lidi, kteří si nehrají na velké manažery v 18 letech a nejsou ve všem in (prostě Moleskine, Péro Parker, Instapaper, Iphone, …) je to článek, který pobaví a vyděsí svoji zoufalostí.

To je teď vedlejší, dál v článku o komentářích zmiňuje, že anonymita internetu škodí – to samozřejmě je děsně dvojsečná zbraň a není to tak úplně pravda. Pokud si Pavel myslí, že některé věci se neříkají anebo aspoň ne tak nahlas, tak je to blbost. Zvlášť ty kritiky v tom článku byly řečeny velice slušně a to nejen ode mě. Hned první komentář je dlouhý, obsažný a vše vysvětlující.

A samozřejmě, můžete s autorem nesouhlasit bez jakýchkoliv argumentů – není to až tak špatné, máte na to všichni právo, ať anonymně nebo neanonymně. Pokud to autor nechce ustát, tak se má bránit, to Pavel zkusil a asi to nezvládl.

Pokud je tedy čte…

Z třetí části článku opět přímo číší zoufalost a nedokonalost člověka, pokud není schopen akceptovat to, že se mu rozšiřuje dané publikum a nebo dokonce komentují i jiní lidi, než které „osobně“ zná a nedovede si představit jejich blogy, tak je to špatný. Opět to svědčí o tom, že GTD není ideální metoda pro člověka, který není schopný vést ani příjem komentářů do své duše.

A ano, samozřejmě o zpětnou vazbu nepřijde – ale omezí ji a i ti, kteří třeba chtějí diskutovat a jeho články si přečtou, protože se líbí (což tady opravdu není tím důvodem), odejdou. Ale to nevadí. Jemu ne, nám ne.

Proč jsou 29. ledna komunisti prasaty?

Posted by Jiří Sedláček on 31.1.2010 None comments

Dnes jsem udělal velkou chybu a poslouchal jsem v noci přenos z poslanecký sněmovny. Už začátek byl opravdu vtipný, zažil jsem ještě konec pověstného pozměňování návrhů. Jedni hlasovali, že zruší 170. bod programu, dalšímu to udělalo chybičku, tak si šel stěžovat. Tak se hlasovalo o tom, zda mu to hlasování nešlo (no jo, důvěra sněmovny ve sněmovnu). A pak přišel další, že mu svítilo zelené tlačítko červeně a pak už mu na něj nešlo zmáčknout. Tak se znovu hlasovalo o tom, že mu to špatně svítilo.

Poslanec Michal Doktor: Už při pohledu na hlasovací zařízení bylo patrné, že budu nucen zpochybnit předchozí hlasování, přestože mé tlačítko označené jako A, tedy zelené, svítilo červenou barvou, tak v průběhu sčítání hlasování zhaslo a už se mi nepodařilo znovu hlasovat. Proto zpochybňuji předchozí hlasování. Děkuji.

A pak se to ještě zopáklo, jeden si přečetl, že hlasoval jinak, než chtěl, tak to změnil. Ti lidi musí opravdu hulit dobrej matroš, protože tohle fakt není normální. A to nebyly všechny perly, při pročítání stenoprotokolů z posledního hulení, ehm sezení, jsem narazil i na tohle.

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Předpokládám, že pan poslanec Škromach vědom si možnosti, které mu dává jednací řád, chce zpochybnit hlasování, protože s ničím jiným vystoupit v tuto chvíli nemůže.

Poslanec Zdeněk Škromach: Děkuji, paní předsedající. Ačkoliv tento návrh zákona pro mě není žádný problém, problémem je to, že je zařazen jako první bod v tomto návrhu programu, takže samozřejmě budu podporovat jeho zařazení a jeho projednání, ale v této chvíli zpochybňuji svoje hlasování.

Tady třeba vidíme, kterak pan Škromach (rudý ČSSD, předseda výboru pro sociální záležitosti, vystudovaný elektrotechnik a zkušený mistr údržby), zpochybňuje hlasování, aby prostě někoho nasral. Ano, je to zhovadilost, ale co od něj čekat. Ano, myslím si o něm, že je to, řekněme, nekompetentní osoba.

A co bylo nejhorší a motivovalo mě k napsání tohoto pamfletu? Hned prvním bodem v řádném jednání této schůze bylo jednání o senátním návrhu zákona o účastnících protikomunistického odboje a účastnících odporu proti komunismu, už samotné jednání senátora, který začal tím, že je rád, že po dvou letech od požádání o jednání o tomto zákonu ve sněmovně, se to konečně povedlo. Chvilku mluvil, slušně, jako člověk. Domluvil a hned první husto chlap jednatel vystoupil poslanec Hojda (KSČM, rudej až na půdu). Ten se odvážil na půdě sněmovny o projevu senátora ČR říct, že se jednalo o fašounský projev. Ještě jak to píšu, tak se ve mně vaří krev, jak taková rudá svině může být stále mezi poslanci? Neřešme, co si Sokolovští komunisté zvolili, to mají!

Poslanec Pavel Hojda: Dámy a pánové, právě jsme v některých pasážích vyslechli typicky fašounský projev. Jenom mi v tomto projevu scházelo, aby se navrhlo, že všichni komunisté – bývalí, současní i budoucí – byli internováni do táborů.

Zdroje

  1. Stenoprotokol z tohoto jednání, 29. 1. 2010, Poslanecká sněmovna