1. den – přílet do Eindhovenu a vlakem do Rotterdamu
Odlétali jsme po ránu z Prahy se společností Wizz air, přiletěli jsme do Eindhovenu na jihozápadě Nizozemska, ještě týž den jsme Airport busem odjeli na nádraží v Eindhovenu a pak jsme vlakem odjeli do Rotterdamu, kde jsme chtěli být dva nebo tři dny. Po příjezdu nás samotnej Rotterdam moc nezaujal, ale dali jsme mu šanci, hledali jsme kavárnu a ubytování – došli jsme až hluboko do arabské čtvrti, kde jsme kavárnu nenašli, ale viděli modlící se muslimy v mešitě.
Po návratu k nádraží jsme našli informační centrum a obešli hostely, který jsme měli v předvýběru – všude byly jiné ceny, než uváděli na internetu. Často se lišili i o obrovské částky a dostávali se k velmi vysokým cenám, kolikrát i 50 euro za osobu a noc. Nakonec jsme bydleli v hotelu City nedaleko přístavu a centra za cca 35 eur na osobu a noc. Navíc v ceně byla snídaně a věděli jsme, že zítra odjíždíme – viděli jsme totiž všechny památky a zajímavá místa v Rotterdamu (a některý i mnohokrát).
2. den – cesta do Amsterodamu
V pátek jsme vstali ve fajn hotelu a dali si luxusní hotelovou snídani, pak provedli check-out a vydali se směrem ke známému mostu Erasmus bridge. Kde měli mít přístaviště lodě společnosti Spido, které jezdili okružní cesty po Rotterdamském přístavu (3. největší na světě, 30 km dlouhý, …) – my si za 10 eur koupili lístek na loď Marco Polo, která nás vzala na 75 minut trvající okruh přístavem. Viděli jsme velký doky na opravu obrovských lodí, lodě ze Singapuru, Archandělsku a tak. No prostě hustý.
Pak jsme se vydali opět vlakem dál, do Amsterodamu, v Haarlemu jsme byli stejně jako většina ostatních cestujících naprosto zmateni tím, že vlak zastavil a my vystoupili a netušili kudy kam jít a kam nastoupit. Nakonec jsme na rozdíl od některých nejeli zpět do Rotterdamu, ale pokračovali do Amsterdamu, do stanice Amsterdam Centraal. Opět nás čekalo hledání ubikace, po dlouhém boji s přílišnými cenami (75 eur na osobu a noc) jsme narazili na Hostel Amsterdam, který je sice v centru, ale zas měl jedinej pokoj pro dva. Ten pokoj měl být „tiny“ a taky byl, byl přetvořen z bývalý malý koupelny.
Pak už jsme šli do víru Amsterodamu, dali jsme si v hospodě u Admirála kafe, kolem nás chodila pravá holandská čtyřnohá kočka a bylo to fajn. Došli jsme i na náměstí Dam a tam shlédli opravovaný královský palác, kde královna nebydlí a ulovili kuřecí s čínskými nudlemi ve fast foodu Wok to go (4,95 za solidní večeři). Pak už jsme šli do top památky v Amsteru, do Red Light Districtu – spousta hodně pěknejch holek, některý ještě hezčí a tak. Všechny velmi, velmi sexy a očividně divoké. V souvislosti s červenou čtvrtí jsme viděli i kostel. na který některé z těch holek koukají při práci.
3. den – Amsterodam
V sobotu jsme se rozhodli, že prodloužíme pobyt v tiny roomu, protože se nám nechtělo hledat další bydlení – měli obsazeno, tak jsme se vydali dál. Šli jsme směrem k Oosterparku, prošli jsme kolem holandské národní banky, kde je Hendriks Park – v tomhle parku jsem našel první a taky poslední nizozemskou geocache. Došli jsme pak k hotelu Oosterpark, původně jsme šli k hostelu nedaleko, ale nakonec jsme bydleli pár dní tady. Stálo to tam 30 euro na noc a byl to pěknej pokoj pro dva. Narozdíl od minulého tiny roomu tam byla i elektřina a dokonce i umyvadlo.
Chvíli po ubytování jsme vyrazili na kafe a něco k jídlu, hned na rohu bylo Café Millo, kam jsme pak chodili častěji (měli jsme toust s tuňákem a kafe, dohromady za 8 euro) – byla tam dokonalá slečna (přezdívali jsme ji pak bílá Perla). Pokračovali jsme v chůzi směrem do centra a na náměstí Dam, šli jsme kolem Artis ZOO, viděli jsme pobočku Petrohradské ermitráže, židovskou čtvrť a portugalskou synagogu, Rembrandtovo náměstí a tam přišel první konflikt. Narazil do mě nepříjemnej zhulenej černoch na kole a měl blbý kecy, že jsem mu z fajfky vysypal skéro, ale nakonec v pohodě. A dokonce jsme viděli i pravý holandský větrný mlýn.
Večer jsme se opět vydali směrem do červené čtvrti a překvapilo nás, že tam bylo poznatelně míň holek a vůbec méně lidí. Dost nás to překvapilo, ale nevadilo to.
4. den – flákání se v Amsterodamu
Vstali jsme, dali pak kafe v Millu a ulovili silné kafe. Šli jsme dnes jinam, na tzv. Museum plein (Muzejní náměstí) – je tam spousta muzeí (říšské, van Goghovo a další) a taky je tam hlavní cíl dnešního výletu – brusírna diamantů a muzeum (zdarma). Čekal jsem od toho teda mnohem víc, bylo to sice pěkný, ale řekněme dost nudný. Pak jsme opět ulovili něco malého čínského k jídlu – opět Wok to Go.
Vydali jsme se taky za architektonicky zajímavým nádražím Amsterdam Centraal a pak po lávkách k přístavu a novým budovám na nábřeží (Bibliotheek a muzeum Nemo). Na muzeu Nemo je vyhlídka na město, samotné muzeum je ve tvaru velké zaoceánské lodi a je to vůbec vtipná budova. Později jsme šli v jiné čtvrti a nedaleko Ooster Kerk (východní kostel) si koupili pivo a oběd a vypili jej v příslušném parku. Cestou zpět jsme pořádně prošli Oosterpark – všude se opalovali lidi, váleli se pěkné holanďanky a spousta rodin s dětmi grilovala a popíjela u toho. Velice pohodové, pak jsem znovu šli projít park a nakoupit ještě něco málo. A pak večeře a spánek.
5. den – výlet do Naardenu

Naarden
Když už nám zbylo trošku času a v Amsterodamu nebylo co k vidění, tak jsme se rozhodli k výletu do Naardenu – kde žil a zemřel Jan Amos Komenský. Očividně se mu tam muselo líbit, protože je to opravdu pěkné město – je to vlastně pevnost, která je obehnána hradbami a obrovským vodním příkopem. Musí se tam žít opravdu krásně – tam by se mi líbilo.
Ráno jsme tedy vyrazili opět k Centraal Station a pomocí terminálu na platební karty koupili zpáteční lístky do Naardenu (8,50 eura) – jeli jsme asi 25 minut a dorazili do vesničky poblíž, kde jsme chtěli sníst něco malého. Ale nic, informační centrum taky nic, ale informační boudka byla, našli jsme na displeji Naarden – museum Komenského, dali tisk a na druhé straně papíru naštěstí byla mapa. V Naardenu jsme našli hospodu a dali si Smoked Salmona za 10,5 eura – byli to čtyři malý kousky lososa a dva tousty – no nic moc za ty prachy.
Po chvilce jsme našli i pověstný Komenského památník, který byl sice zavřený (to jsme věděli), ale zahrada s bystou otevřená byla, pěkné. Nedaleko je i velký kostel, kde má JAK sochu v nadživotní velikosti. Potom jsme po delším pochodu a podchodu pod dálnicí došli k vilové čtvrti Naardenu, kde nejenže každý dům měl u sebe drahé auto, ale taky k němu patřila jedna velká loď v marině. A pak jsem zas po delší době potkal moře. Celkem jsme dnes ušli asi 16 km – nebylo to zas tak neobvyklé, tolik jsme chodili většinou.
6. den – cesta do Eindhovenu
Ráno pršelo, vypadalo to, že prší dokonce nemálo. Nicméně jsme se vydali na cestu do Eindhovenu – opět z Centraal Station a tentokrát to stálo 17,8 eura a jeli jsme asi hodinu a dvacet minut. Prvně jsme šli podle mapy na místo, kde jsem si myslel, že je námi vybranej hostel – samozřejmě tam nebyl, pak jsme se dostali k informacím a dostali mapu. V rámci naší smůly jsme centrum Eindhovenu prošli několikrát od severu k jihu a obráceně. První hostel byl na jižním okraji centra a ten měl pouze pokoje pro víc lidí a za moc peněz, druhý hostel byl na severním okraji centra a ten měl plno a strašidelný starý pán nás poslal opět na jih centra. Došli jsme tak tam a tam nám otevřeli divní, hodně divní lidi a taky do hroznýho bordelu. A navíc (naštěstí) měli plno, poslali nás ještě jižněji do toho samého řetězce ošklivých domů. Ještě horší pán nám řekl, že má plno. Takže nikdy v Eindhovenu nechodit do Woonhotelů.
Zoufalostí jsem pak ještě vygůglil, kde se nachází hostel, kterej jsme našel na netu, naštěstí byl nedaleko a otevřela příjemná paní s prstama od hrnčířské hlíny, měla sice plno, ale poslala nás do penzionu Musis Sacrum. Tam už nás čekala nesmírně příjemná starší paní, která nás perfektní angličtinou ubytovala za 25 euro v příjemném pokoji a ráno, že na nás čeká snídaně, povídala. Navíc to bylo blízko do centra, naproti supermarket Albert Heijn a večer navíc v přilehlé restauraci zpíval mužský sbor.
7. den – relax v Eindhovenu
Poslední den jsme si trošku déle poleželi a pak vstali na snídani – stála za to. Potom, co přestalo pršet jsme se vydali do centra, podívali se do obchodu s mobily, kde byla hitovka Blackberry a taky Iphone 4 a pak v infocentru koupili pohledy a známky. Pak jsme pořídili oběd u McDonalda a šli domů relaxovat. Čekal nás film a příprava na let – další den po ránu odlet.
8. den – let do Prahy
Ráno na snídani, pak na pokoj, pak na bus 401 a pak na letiště a do Prahy. Na letišti jsme ještě koupili jakousi pálenku made in Amsterdam (Bokma) a nalodili se. Kolem nás seděli vidláci z holandska, no nalískat, dokonce si tam otvírali pívo i když to je zakázaný.
Další tipy
Přijdou, stejně jako moje fotky.