Tento text vznikl jako ekonomická aktualita do nejmenovaného předmětu.
Časopis Euro se v posledním čísle zmínil o tom, že elektronické mýtné na dálnicích a rychlostních komunikacích vykázalo rekordní zisky. Jen za září letošního roku bylo vybrááno téměř 600 milionů korun, za loňské září bylo vybráno jen něco málo přes 500 milionů korun. To tedy představuje nárůst o 17 procent. Celkem bylo za letošní rok vybráno téměř 5 miliard korun, i zde se projevil 16 procentní nárůst oproti loňskému roku.
Samotné mýtné bylo zavedeno již 1. ledna roku 2007 a to pouze na 970 kilometrech dálnic a silnic pro motorová vozidla a od 1. ledna 2008 i na 200 km silnic 1. třídy. Tyto poplatky prozatím platí pouze pro vozidla s celkovou hmotností vyšší než 3,5 tuny a to včetně autobusů. Byly sice snahy vyjmout z povinnosti platit tyto poplatky alespoň linkové autobusy, nicméně tomuto nebylo vyhověno. Podle různých zdrojů by mělo být elektronické mýtné zavedeno i pro vozidla do 3,5 tuny – tedy pro běžná osobní vozidla, uvádí se buď rok 2011 nebo 2013. Tento krok byl mnohokrát silně kritizován a podle profesora dopravní fakulty ČVUT by zavedení elektronického mýtného pro osobní automobily v roce 2010 přineslo do roku 2016 ztrátu ve výši 4 až 8 miliard korun.
Samotné sazby elektornického mýtného jsou od 1. ledna 2010 řízeny podle tzv. ekologické kategorie vozidla a počtu náprav, maximální částka na jeden kilometr dálnice je 5,30 Kč. Tato částka ovšem platí pouze ve všední dny a dny víkendu, v páteční odpoledne se částky zvyšují a maximální částka je tak ve výši 8,10 koruny. Na silnicích 1. třídy jsou částky na 1 km nižší.
Nejen nyní jsou výběry elektronického mýtného kritizovány, již samotné výběrové řízení, které bylo vypsáno v roce 2005 bylo často kritizováno. Týkalo se vybudování a desetileté provozování systému a přihlásili se celkem 4 uchazeči. Všichni chtěli využívat stejnou techniku mikrovlnného sledování vozidel. Nejlevnější nabídku nabídlo konsorcium Mytia (firmy Ascom Fela, Damov a ABD Group) a to 15 miliard korun, pozdější výherce tendru Kapsch nabídl cenu ve výší 22 miliard korun. Další dodavatelé se nepřihlásili z důvodu nepřipravené legislativy, příliš velkým rizikům pro dodavatele nebo měli výhrady k zadávacím podmínkám, jež podle investigativních novinářů mohly být předem určeny na míru firmě Kapsch. Během výběru byly tři ze čtyř nabídek vyloučeny z formálních důvodů a tak zůstal jediný uchazeč a to právě firma Kapsch. Podmínkami hospodářské soutěže se v roce 2005 zabýval i úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který nakonec výsledky tendru potvrdil a tak zlegalizoval.
Něco málo k technologii výběru mýtného, technologie společnosti Kapsch funguje na mikrovlnném principu. Na silnicích a dálnicích jsou postaveny tzv. mýtné brány (celkem asi 180) a ty sledují průjezdy vozidel. Pokud má vozidlo nainstalovanou krabičku, jež je schopna komunikovat s mýtnou bránou, tak ji zaregistruje a zaznamená tak průjezd mýtnou branou a v centrále jsou připočítány kilometry.
A jak to bude dál? Podle posledního dodatku smlouvy budou zpoplatněny i další v budoucnu postavené dálnice, bude se testovat zavedení satelitního řízení mýta a také systém liniového řízení, jenž má pomoci řídit a organizovat dopravu a vyhýbat se kolonou. Podle Hospodářských novin se z počáteční ceny 22 miliard po dodatcích smluv a zpoždění cena navýšila na nynějších 24 miliard korun. Stát také letos splatí posledních 200 milonů korun za výstavbu systému mýtných bran a nadále bude platit za provoz ročně 1,4 miliardy korun společnosti Kapsch. Letošní plánovaný zisk z provozu elektronického mýtného je celkem 6,2 miliardy korun, z nichž pro stát zůstane necelých pět miliard.