Žena z kmene Murziů: zdroj Wikipedia.org, autor: MauritsV
Asi před měsícem mi Adam řekl, že se 31. 3. koná u nás ve škole přednáška fotografa a cestovatele Jiřího Kolbaby, to jsem ještě nevěděl kdo to je a o čem tak může přednášet. Jen mi Adam říkal, že ho zná, že je dobrej a že je od nich tj. z Uherského Hradiště. Tak jsem si to uložil do telefonu a dál se tomu moc nevěnoval, před pár dny jsem se teda podíval kdo to je, co dělá a postupně i o čem bude přednášet. U nás ve škole přednášel o Etiopii.
O Etiopii jsem věděl, že to je veskrze křesťanská výspa v Africe, na tuto zemi mě namlsal už článek Bohdany Rambouskové (Etiopie: jediný křesťan nehodil kamenem). Ta tam byla se svým manželem Štěpánem v rámci dovolené z dobrovolnické práce pro UNESCO v Jemenu. Kdo nečtete Arabia Felix, tak děláte chybu – silně doporučuju. Mimo jiné tam Bohďa psala i o kávovém obřadu, který byl zmíněn i na dnešní přednášce. A to bych taky chtěl zažít – etiopské kafe jsem už pil, to zas jo, ale ne při kávovém obřadu.
Přednáška pana Kolbaby začínala po třetí hodině, naplánovaná byla do šesti a ty tři hodiny uběhli opravdu rychle, učebna C02 byla plná k prasknutí, což mě mile a hodně překvapilo. Nečekal jsem u nás ve škole takový zájem o cestování a focení po nějaké Etiopii. Zvlášť, když to porovnám s mnohem menší návštěvností mnohem exotičtějších zemí na fakultě přírodovědy MUNI.
Pan Kolbaba zahájil promítání zhasnutím a zobrazením mapky, abychom viděli kudy budeme vlastně putovat. Etiopská vysočina je oblastí jižní Etiopie v okolí řeky Omo, kde jsou náhorní plošiny, velmi úrodná půda a spousta velmi bizarních kmenů. Mimo jiné mě zaujaly obrázky spousty přírodních divů, kde až oči přecházely ze zelené barvy. Tam by se to fotilo. Nicméně pak Kolbaba fotil hlavně lidi a obličeje, však nám i říkal, ať fotíme lidi a děti a ať se nebojíme přijít blíž a komunikovat. Stačí prý úsměv a ideálně nějaký drobný peníz.
Prošly i nějaké fotky květin či dopravních nehod, řidiči prý jezdí jako hovada. Nicméně, co mě zaujalo asi nejvíc – strašně zajímavé byly hlavně kmeny západně od řeky Omo. Je to prý jedna z mála krajin, kde jsou lidé ještě nenakažení západní civilizací. Proběhly i fotografie typických žen s mnohacentimetrovou deskou v dolním rtu, proběhly fotografie obřadně nalíčených žen a mužů a také fotografie žen či mužů s obrovskými trsy korálků kolem krku a tak. V celé této oblasti se rádi zdobí i skarifikací (jizvením a sypáním popela do ran).
Po skončení přednášek proběhlo pár rychlých dotazových soutěží a pak přišly na řadu otázky z publika. Já se ptal na to, jak ty ženy s deskou v puse jedí, prý si to vyndávají a dělá jim to problémy, cílem mého dalšího dotazu bylo písmo. To jsem neznal a až teď jsem se na něj podíval. Příklad: የኢትዮጵያ ፌዴራላዊ ዲሞክራሲያዊ ሪፐብሊክ – toto znamená Etiopská federální demokratická republika.
S dnešní přednáškou jsem velmi spokojen, prý se chystá na podzim další a na ní bych se taky rád ukázal a znova si to poslech. Pan Kolbaba nicméně přednáší relativně často a většinou v Brně. Více na jeho stránkách.
