Proč si myslím, že Pavel Králíček nemá pravdu
Když jsem to tady zakládal, tak jsem si řekl, že sem tam budu reagovat na nějaký články, který budu mít chuť komentovat nebo jinak s nimi polemizovat a bude to na delší text. Tak zde a tady bude první reakce na jistého zajíčka – jeho jméno je Pavel Králíček. Jistě bude velmi rád za odkaz -> těší ho velký pagerank na jeden z jeho mnoha blogů. Z některých z jeho blogů jsem získal pocit, že ho vzrušuje metoda GTD (což je fajn a dobře, ale nevím, zda mu něco říká samotný time management a jemu podobné věci), ale zas si nejsem úplně jistý, že tvorba mnoha a mnoha blogů je v souladu s GTD. Ale to je jedno. Chci reagovat hlavně na článek nazvaný O komentářích z blogu Pavel Králíček.cz.
Už v prvním odstavci sám přiznává, že ví o svém měnění názorů. Mimo jiné píše:
Každý zastánce blogů vámm řekne, že blogy jsou na rozdíl od všeho jiného “dvoustranné médium”. Že obsah blogů tvoří z poloviny i komentáře a jde právě o onu interakci mezi blogerem a komentátory.
Leda tak v nějakém ideálním vesmíru.
Pravda je taková, že komentáře většinou nestojí za nic. Tečka.
Buď zažil nějakou křivdu (v komentářích) a nebo je problém zakopán ještě mnohem hlouběji, i já jsem na jednom z článků na Životaměniči komentoval – článek 6 změn v roce 2010 – pro normální lidi, kteří si nehrají na velké manažery v 18 letech a nejsou ve všem in (prostě Moleskine, Péro Parker, Instapaper, Iphone, …) je to článek, který pobaví a vyděsí svoji zoufalostí.
To je teď vedlejší, dál v článku o komentářích zmiňuje, že anonymita internetu škodí – to samozřejmě je děsně dvojsečná zbraň a není to tak úplně pravda. Pokud si Pavel myslí, že některé věci se neříkají anebo aspoň ne tak nahlas, tak je to blbost. Zvlášť ty kritiky v tom článku byly řečeny velice slušně a to nejen ode mě. Hned první komentář je dlouhý, obsažný a vše vysvětlující.
A samozřejmě, můžete s autorem nesouhlasit bez jakýchkoliv argumentů – není to až tak špatné, máte na to všichni právo, ať anonymně nebo neanonymně. Pokud to autor nechce ustát, tak se má bránit, to Pavel zkusil a asi to nezvládl.
Pokud je tedy čte…
Z třetí části článku opět přímo číší zoufalost a nedokonalost člověka, pokud není schopen akceptovat to, že se mu rozšiřuje dané publikum a nebo dokonce komentují i jiní lidi, než které „osobně“ zná a nedovede si představit jejich blogy, tak je to špatný. Opět to svědčí o tom, že GTD není ideální metoda pro člověka, který není schopný vést ani příjem komentářů do své duše.
A ano, samozřejmě o zpětnou vazbu nepřijde – ale omezí ji a i ti, kteří třeba chtějí diskutovat a jeho články si přečtou, protože se líbí (což tady opravdu není tím důvodem), odejdou. Ale to nevadí. Jemu ne, nám ne.
